Šumava Trip 2015
Šumava Trip
To se tak zase jednou dohoukali 3 Bajkonurští veteráni na prodlouženým víkendu po bikeparcích. Původní cíl byl Schladming a Wagrain. Jelikož ale v Alpách pršelo, tak jsme se rozhodli pro náhradní variantu a nakonec se vydali na šumavský Špičák a do Geisskopfu.
Ve čtvrtek ráno se parta ve složení Rob, Otta a Koule vydala na Šumavu. Po 4,5 h jízdy jsme už na sebe házeli brnění a kupovali permicu na lano. Jelikož jsem na sjezďáku seděl letos teprve podruhé a krosku taky dost flákal, taky to podle toho vypadalo. Ruce se mi po první jízdě klepaly tak, že kdybych šel na „malou“, tak bych si asi přivodil „organismus“ a plíce mě pálily, jakoby mi tam někdo nalil napalm a zapálil. Koule s Ottou byli ale hned nadšení ( v duchu si myslím, že jim jenom asi jeblo z nadmořské výšky).
Ve druhé jízdě se stalo to, co se zákonitě stát muselo. Pravotočivá zatáčka, velkej šutr, zamklá vidla a výstup z bajku krásným parakotoulem ( jelikož mám chrániče, nic se neděje). Odřenej loket ale asi mluví úplně jinou řečí. Otta s Koulem pochopitelně nic a jsou nadšení čím dál tím víc ( asi jim fakt hráblo). V následující jízdě Otta zkouší přejet ještě jednou přes celkem velkou dřevěnou houpačku, ze které musel v minulé jízdě na poslední chvíly seskočit. . . . jo, jo, vypadává z ní a jde přes hlavu přímo na záda. Otřepe se jako zmoklej pes, a že prej to nic nebylo.
V další jízdě se připravuju na drop. Najíždím do zatáčky a znovu letím hubou napřed do kořenů a opět zkouším oblíbený parakotoul. Kurva, tohle už mě ale fakt bolelo, . . . hodně bolelo! Na stupnici bolesti od 1 do 10 pro mariňáky je to regulerní 5-ka. ( ale na stupnici pro normálního člověka je to něco mezi auuu – doprdele – nechte – mě – umříít !! ). Je jasný že dělám, že jsem si toho skoro nevšiml. Sedřený předloktí vypadá, jakoby mě pokousal vzteklej pes. Už teď se těším jak si cvrknu, až si z toho ve sprše budu vymývat bordel.
V 17h přestává jezdit lanovka, tak to konečně taky zabalíme. Pro dnešek toho bylo až dost. Večer pojíme nějaký řízky, dáme pár piv a vlezem do peří.
Ráno si zaslouženě dopřejeme bohatou snídani a vyrážíme do Geisskopfu. Já si přelepím rozbitou ruku papírovým ubrouskem, aby se do mě zase nazakousl chránič, lupnu si jeden brufen a jdem na to. Na rozjezd volíme Flow Country. Krásně vyhlazená cesta plná klopenek je na rozjezd ideální. Jako druhou a třetí volíme „ Adidas Evil Eye“ a „Freeride“. Z obou jsem celkem nešťastnej, bo mi ještě nezačal působit brufik, a tak trpím jako zvíře. Po přestávce a pivku mě zázračně přestává všechno bolet a už si to taky užívám, jako moji dva rozjaření parťáci. Adidas Evil Eye i Freeride jsou teď už i moje oblíbené cesty. Zhruba v půlce Evilu je nad zemí na lanech přivázaný prkno, které se po najetí lehce rozvlní. Já si napoprvé samozřejmě v půlce musím vystoupit, stejně tak Otys. Koule s tím problém nemá. On prostě letos nemá problém s ničím. Pak Otta vezme do ruky foťák, ale to už se mi stejně jako Koulovi daří lávku přejet pokaždý. Otta si z ní ještě jednou vystoupí, ale nakonec ji pokoří i on. Pak se přesunujem na DH trať, kde si přes balvany troufne skákat opět jen Koule. Otta nic, ten fotí a mě se jenom, tak nějak . . . nechce. Připravuju se totiž na velkej drop úplně dole. Otta si nachystá foťák a já se jdu pokusit o svůj první dnešní infarkt. Skočil jsem to nakonec dvakrát a stejně tak Koule. Na parkáču dáme ještě pivko a razíme zpátky na Špičák. Sprcha, jídlo, pár piv a pro dnešek končíme.
Druhej den ráno si už zkušeně lupnu brufen hned u snídaně a celej den jezdíme na Špičáku. Dřevěnou houpačku už s Ottou radši neriskujem a objíždíme ji. Ne tak Koule. Krásně ji bez zaváhání přejede. Snaží se tvářit normálně, ale má u toho tak pyšnej výraz, jakoby právě vysral největší hovno na světě. No, . . . budiž mu přáno. . . . a pak se to stalo – v následující jízdě zcela nepochopitelně z houpačky vypadává ( ale že mu to trvalo ) a po pádu se tiskne k zemi jako pedofil k 10-ti leté školačce. Zcela nesportovně se nad tím lehce pousmějem.
Kolem 18 h to balíme a po pivku zmoženě lezem do betle.
V neděli dopoledne ještě dáváme 5 jízd a po obědě to balíme a vracíme se zpátky do Brníčka.
Vzduch v duši.
Robik
Downhill – sezóna ve 30-ti dnech
Letošní sezóna co se týče sjezdování na kole, se pro většinu z těch co ještě na kolo vlezou, natáhla na neuvěřitelných 5 (slovy pět) týdnů !!! Přinášíme pohled jednoho z nás na těch pár dní… …více zde
Rakousy
… To se tak jednou štyry borci ze štatlu dohókali, že si udělají trip na pár dnů do Rakous.
Takže se jedno hezký čvrteční brzoráno vydali na cestu ve složení : dobré borec Robik, betálné borec Otta, těžké borec Koule a . . . . a . . . . ( zrovna mě jaksi nenapadá žádnej vhodnej příměr . . . . , . . . . jo už vím ) a prostě Snip.
Cíl cesty byl dán předem. Schladming a Leogang. Cesta do Šládmu proběhla v klidu ( až na pár lehce úsměvných chvilek ).To, když se třeba Otta rozhodne ignorovat kamion…
Hrátky s barvičkama – dvě (ne)stejný GéTéčka
Každý z nás má sjezďáka i nějaký to další kolo jako xc, přibližovadlo, šrot atd. Již dávno nadešel čas si postavit jedno univerzální kolo na vše. Něco na čem se dá jet 100 kilometrovej maraton, nebo projet lehčí freeride trasy v bajkparcích a projet celý Alpy nahoru i dolů. Prostě enduro. Samozřejmě, že se dá zajít do obchodu a nějaký takový endurko vybrat, ale to je pro teplouše. Kolo se musí prostě sestavit od základu podle vlastních představ. No a když se minulý rok objevila nabídka na dva rámy GT Sanction za lákavou cenu šli sme do toho. A na začátku nové sezony sou bajky už v plným provozu.
Vánoční
…pravidla jsou od toho aby se porušovala, tradice jsou od toho aby se dodržovaly…
…jen stěží si lze vzpomenout na doby, kdy nás jelo pět, šest…. bléééééé
Fotky ze zakončení sezóny
… díky penalizaci za zjednodušení tratě obsadil Snip až pátou pozici …
Francie trochu jinak
Můj trochu jinej pohled na bajkovou FrancTento příspěvek je výplodem mýho chorýho mozku po trošku nevydařené, celkem dlouho plánované dovolené a je určen především pro okruh mých blízkých, kamaráčoftu, známých, ……. a možná 
i dál.
Pokud narazíte při čtení na slovo, větu, pravopis nebo vyjadřování, které se vám nebude líbit nebo vás proboha pohorší, bude lepší, když nebudete dále ve čtení pokračovat a příslušnou web. stránku zavřete. Já takhle prostě mluvím.
Předem upozorňuji, je to kapánek delší.
→ pokračováníFrancie – ochutnávka
Po 14-ti dnech návrat do reality. Nakoukli sme do snu, nebylo to špatný, ale nebylo to i nejlepší. Postupně napíši víc, teď jen malá ochutnávka. Ve Francii snad vzniká i několika stránková reportáž (prej). Jedno je jistý, my se vrátíme a srovnáme účty!!
Jaro – Snip – Pařez – Video
Zatím co většina týmu z jara prožívá ve znamení maratonů (nebo pokusů o maraton), hyperaktivní Snip toho zvládá daleko víc. Spolu s jeho „imagemakerem“ Pařezem , zapracovali, a výsledkem je kvalitní video materiál. Samozřejmě že stříhá jiriparizek.org a jezdí Klokan. Lokality tentokrát Maribor a Šumbera.
Snip on the trail from jiri parizek on Vimeo.
Maribor / Snip / 04 / 2011 from jiri parizek on Vimeo.
Sezóna 2011
Za týden nám začíná ostrá závodní sezóna, a tak se tady rozepíšu o tom kam se kdo chystá. Letos bude zcela výjímečný rok a proto bude skladba závodního kalendáře o dost jiná než sme zvyklí. Vše je podřízeno naší účasti na červencovém Mega Avalanche. Z toho důvodu většina nás vypouští Český sjezdový pohár, objevíme se až na posledním závodě. Na druhou stranu obohatíme naše zkušenosti třeba o noční závod nebo zcela mimo mísu 5-ti hodinovku na inlajnech.
Stejně jako v loni začínáme v květnu maratonem Šela na zřícenině hradu Helfštýna. Obsadíme jako vždy obě tratě. Pravděpodobně to bude jediný letošní maraton, tak ať to stojí za to. Následovat bude první novinka a to noční orientační závod dvojic Suicidal Night Trophy. Na závěr května má Snip v plánu zajet na Semmering na Rakousko/maďarský pohár. Červen bude v rytmu tréninku a příprav na 15 dní ve Francii. Tam pojede nejprve Snip jeden místní závod ve sjezdu, načež bude následovat víkend na Megaavalnchi. Hromadný enduro sjezd o délce neuvěřitelných 27 km. Po návratu dáme jeden víkend odpočinek a odjedem na další naši premiéru, tentokrát na Evropský pohár. Jede se na Šumavě v nejlepším českým bikeparku Špičák. Pravděpodobně posledním bajkovou akcí ( ikdyž počítám s Punkbike Ilegal závodem) bude finále Českýho poháru v Rokytnici nad Jizerou.
7.5. – Šela marathon – Lipník nad Bečvou – (Otta, Pepe, Gajdík, Koule, Robik, Gob, Citron)
20.5 – Suicidal Night Trophy – (Otta, Pepe)
29.5 – Österreichische & Ungarische Staatsmeisterschaft – (Snip)
6.7. – Avalanche Cup Oz en Oisans – Alpe d’Huez – (Snip)
9-10.7 – Megaavalanche – Alpe d’Huez – (Otta, Pepe, Snip, Koule, Gob)
31.7. – IXS Downhill Cup – Špičák – (Otta, Pepe, Snip, Koule)
11.9 – Český Pohár 4.závod – Rokytnice nad Jizerou – (Otta, Pepe, Snip, Koule, Robik)
Bajkonur on ICE
GoPro na kole, na motorce, na lyžích, to vše tady už bylo. Ale co takhle gopróčko vzít na páteční hokej….
Sobotní vyjížďka
Dnes opět proběhla standartní sobotní 40 km vyjížďka v rámci zimní „přípravy“ s letošním maximální účastí a to 4ks, jen tak dál chlapci. Na mušce proběhl tradiční svařáček, Snip vytáhl new GOpro od ježíška, takže proběhla malá zkouška videa (videa – 2011) aj fotek.
Pepe
Termíny závodů ČP
Premiéra Českého poháru DH v Koutech nad Desnou se odkládá na rok 2012. Do poháru se vrací Rokytnice nad Jizerou, poprvé ČP zavítá na Monínec.
1. závod – 22.5. 2011 – Monínec
2. závod – 26.6. 2011 – Velké Karlovice
3. závod – 24.7. 2011 – Špindlerův Mlýn
MČR – 24.7. 2011 – Špindlerův Mlýn
4. závod – 11.9. 2011 – Rokytnice nad Jizerou
Test sedlovky Kind Shock K-850
Jedeš na Mega a potřebuješ teleskopickou sedlovku? Máš hloupý nestandartní průměr sedlovky? Co s tím uděláš? Buď uvalíš sedm tisíc za novinku od Rockshoxe nebo pět za Kindshoxe, je i varianta mechanické sedlovky od Gravitydropru taky minimálně za čtverku. Nebo vyzkoušíš odpruženou teleskopickou sedlovku Kindshock K-850 za litr. Proč tak nízká cena? Bude to tím že sedlovka ja brána jako ODPRUŽENÁ s možností snížení délky.
Události z poslední doby
Po dlouhé odmlce a dokopání se k upgradu našich stránek do snad zajímavější podoby, přidáváme nějaký ty příspěvky :
- po spuštění registrace na Megavalench 2011 proběhlo registrování 5ks Bajkonurů, takže splnění některých snů se blíží, proto je potřeba pomalu začít něco dělat hošánci.
- letošní vánoční večírek 23.12.2010 se vydařil, ale už byly i lepší kousky. Tradiční vánoční vyjížďka 24.12 byla letos v tradičním hojném počtu a to 3 ks což je o jednho víc než loni, paráda !!!!! Ještě 3 roky a budeme jezdit jako dřív 6 – ks.
